Ježíšmarjá, jaro je tu!
Ptáci ráno a večer začali zpívat, vzduch u řeky už voní úplně jinak, všude kolem to klokotá a toká a naše kočky a psi jsou jak z divokých vajec, zkrátka, jaro je tady! A já zase nemám co na sebe!
Mužovi to číst rozhodně nedám, pokud by s ním tohle moje tvrzení rovnou neseklo, vzal by mě mlčky za ruku a dovedl by mě do šatny, která je, jak si myslí on, nacpaná šatstvem.
No jo, jenomže jen do mála z toho všeho se po téhle kruté zimě nacpu. Smutně probírám sukně, šaty, blůzy. "No, má milá," pravím sama k sobě, "musíš nasadit přísnější režim a přestat se přejídat a vymlouvat na mráz, sníh, vítr a tak dále, protože obnova celého šatníku zřejmě neprojde."
Tak za prvé, to je nejjednodušší, ubrat množství. Je to nepříjemné, leč nezbytné. Za druhé, a to je už složitější, zvolit, co vlastně budu omezovat. Tady jsem narazila na problém. Tak sacharidy ano nebo ne? Rozhodně ano, jsou to zdroje tolik potřebné vlákniny, zásobárny energie. Rostlinná strava, zejména zrna jsou nejdůležitějším základem výživy. Kdo se vyhýbá sacharidům, bude unavený, nevýkonný, bude mít matné zplihlé vlasy a budou se mu lámat nehty. Fuj.
Pozor na zrádné sacharidy! Rozhodně je potřeba omezovat jejich spotřebu! Bažení po sacharidech je prý trestáno zásobami v podobě tukových polštářů všude po těle! Zvýšené nebezpečí cukrovky a jiných civilizačních chorob! Dvakrát fuj.
Naopak čeho je hodně třeba, jsou bílkoviny. Jezte hodně mléčných výrobků a masa! Je to základ budování svalstva, jež má tendenci, zejména ve vyšším věku, mizet. Vzbuzuje pocit nasycení na delší dobu, takže člověk jí méně.
Vyhýbejte se živočišným bílkovinám! Mléka vám již dávno není třeba, mléčné výrobky obsahují zbytečné množství tuku, maso, zejména červené je původcem mnoha civilizačních chorob. Omezit na nejnižší možnou míru!
Ovoce je sice zdroj vlákniny, tolik potřebných vitamínů a minerálů, leč pozor, pozor! Je sladké a proto zákeřné. Omezit! Zdroj rychlých cukrů, prý.
Ryby samozřejmě ano! Omega tři mastné kyseliny v jejich tuku jsou našim cévám velice prospěšné! Aspoň třikrát týdně rybku nějakou, nejlépe mořskou a tučnou, ovšem i domácí pstroužek není k zahození!
Jo ryby? Tak to prosím zase pozor, pozor! Opatrně s jejich konzumací! Zejména ty mořské mohou být plné nejen oněch geniálních kyselin, ale i olova a všeho možného fujtablového, totiž toho, čím světový oceán pro změnu krmíme my. A víte vy vůbec, co házejí v Asii třeba krevetám? A ty navíc obsahují hodně cholesterolu, prý.
Zbývá nám zelenina. Tak tu snad může každý a kdykoliv. Brambory při šetrném vaření mají obsahovat spoustu vitamínu c, mnoho minerálů, vlákniny a dokonce prý bílkovin. Kaloricky jsou k nám milostivé. Ježíšmarjá, hlavně ne brambory! Je v nich fůra škrobu přece! Tak si vezměte brokolici a květák! Ale ne večer, prosím vás, nedávno bylo objeveno, že to je špatně na štítnou žlázu, či kýho výra!
Já už z toho mám hlavu právě jak ten květák, a to je teprve odpoledne! Stojím před otevřenou lednicí a koukám do ní jak jeliman. Tak co z ní mám vlastně vyndat? Mám chuť na chleba se sádlem, ale asi si dám kedlubnu. Najednou mě zaujme klidný komentátorův hlas z puštěné televize. Ukazují tam indický slum. Na špinavé zemi sedí tři ženy a muž. Všichni jsou otrhaní a špinaví. Jedna z těch žen je mladá dívka s děsivě znetvořeným obličejem. Nemá jedno oko a vyceněné zuby nekryje žádný ret. Klidně vypráví o tom, jak její otec, otrhanec sedící vedle ní, chtěl potrestat její matku a vylil na ni kyselinu. Jenže ona držela obě dcery a ty to holt odnesly s ní.
"Nevěděl jsem, že to je tak silné," povídá ten zhůvěřilec.
"Zůstala jsem s ním, kam bych šla? Stát se o nás nepostará, nemám kam jít," krčí rameny žena, rovněž zohavená. "Kdyby umřel, bylo by mi to jedno, " říká. To chápu.
"Je to můj otec, neudělal to on, to alkohol," kontruje dcera. "Až bude starý a nemohoucí, postarám se o něj." To nechápu. Po zádech mi běhá mráz.
Zavírám lednici. Fascinovaně zírám na obrazovku. Čtrnáctiletá osleplá dívka s poleptaným obličejem vypráví, jak ji obtěžoval starší muž a když se bránila, taky jí polil kyselinou.
"Snila jsem o tom, být učitelkou. Jak dnes mohu být učitelkou? Už nesním o ničem," říká smutně.
Obraz se mění. Jsme v Africe. Žena středního věku vypráví o jakési děsné tradici, kdy se dospívajícím dívkám zažehlují kameny do prsou. Dělají jim to vlastní matky. Vůbec to nechápu a je mi už vážně zle. Zle a smutno. Nechci se už na tohle ubližování ženám dívat. Vypínám televizi.
Beru z lednice kedlubnu a chleba ani sádlo už neřeším. Zaplať pánbu za tyhle problémy!
Zuzana Palečková
A proč?
Hlídám dva malé vnuky, takže tisíc otázek, začínajících věčným proč, mě za den spolehlivě uondá. Jenže jsem zjistila, že já sama se až nezdravě často ptám taky tak...
Zuzana Palečková
Obyčejný covidový den
Tak jsem se během covidové pandemie zase ochytřila o další termín - adiktologická poradna. Nikdy jsem neuvažovala o využití těchto služeb, ale při shlédnutí posledních zpráv jsem pochopila, že už je možná načase
Zuzana Palečková
Mělo to smysl!
Zachránit se za cenu popření sebe sama anebo umřít v pravdě? Dává to ještě dneska smysl? Ano, dává! Každý národ, který si váží své svobody, si připomíná své mrtvé!
Zuzana Palečková
Balkán? Balkán!
Někdy nad něčím nebo nad někým ohrnujeme nos a vůbec si neuvědomujeme, že to i nám zvoní hrana a že my sami se topíme v tom samém marasmu. Tak bůh s námi se všemi!
Zuzana Palečková
Co by kdyby
Asi nejsem sama, kdo usilovně přemýšlí nad tím, co nás to postihlo a proč. Jestli to náhodou není varování našemu plemeni, že se tu už roztahujeme přespříliš. A jaká bude naše odpověď? Vezmeme rozum do hrsti?
Zuzana Palečková
Zase jsem to zvorala, ale manžel to snad napraví
Doba koronavirová přináší spoustu problémů a těžkostí, mezi ty méně závažné patří přerostlé hřívy obyvatelstva. Naše rodina na to vyzrála, ovšem až na slabší kusy...
Zuzana Palečková
S Čínou na věčné časy
a nikdy jinak! Že vás trochu mrazí? Tak to mě taky. Jako malé mně to vysvětloval táta, jenže teď už to nechápeme ani jeden.
Zuzana Palečková
Až ten koronavínus odejde a karanenta zmizí
Nejsme sami, plácáme se v tom napříč kontinenty. Jen ta rána bývají někdy dost trudná. Avšak když si jeden pěkně popovídá sám se sebou, může se nakonec i zasmát.
Zuzana Palečková
Další volba za námi
Nejsou lidi, zdálo by se, a proto se musí povolat zálohy. Lidi by byli, jen zdravého rozumu se nějak nedostává.
Zuzana Palečková
Je dobře, že existuje naděje
Nikdy mě čistě ženské sedánky nelákaly. Společnost bez mužů? Nic pro mě! A najednou jsem se ocitla na dámské sešlosti a bylo to skvělé. Zejména proto, že dámy pozvaly Pavlu Gomba. A pak se děly věci!
Zuzana Palečková
Asociální demokracie
Vždy jsem si myslela, že sociální demokracie je strana, která by v parlamentu rozhodně být měla, minimálně kvůli vyváženosti. Už si to nemyslím.
Zuzana Palečková
Musí být zle, aby bylo dobře?
Co to v nás je, že se k sobě za krize chováme skvěle a jakmile nastane blahobyt, jsme člověk člověku vlkem?
Zuzana Palečková
Stávkovat měli i rodiče
Školství není jenom věc učitelů a nejde jenom o platy. Jde o nás všechny, o budoucnost naší země. Všechny by nás to mělo zajímat, rodiče, prarodiče, ale i bezdětné. Jenže moc nezajímá.
Zuzana Palečková
Hrana zvoní všem?
Pěkně jsme si pobyt v Montrealu užili. Pohostinné město plné restaurací, barů, všude v ulicích rozjaření lidé, kteří ještě užívají poslední záchvěvy léta než udeří dlouhá krutá zima. Ne všude ve světě však vládne taková pohoda.
Zuzana Palečková
Imperialismus včera a dnes
Někdy se na nás dějiny usmívají, někdy mračí a někdy se řehtají na celé kolo. A teď mám dojem, že se jenom zlomyslně šklebí.
Zuzana Palečková
Filipova starost o vepřové
Stal se zločin! Zrušili vepřín! Sice je to už trochu dýl, celá aféra malinko vyčpěla a produkce vepřového je uspokojivá, leč s čísly lze kouzlit A ti dávno mrtví? Koho ještě dnes zajímají? Avšak ty klesající preference!.
Zuzana Palečková
Měla raději zazpívat
Paní Eva Urbanová, jedna z našich nejznámějších operních div, poskytla Seznamu poměrně obsáhlý rozhovor. Má prý velkou starost o "českou věc" v Národním divadle. Co taková česká věc vlastně obnáší, jsme se však nedozvěděli.
Zuzana Palečková
Pískoviště
To je pořád: "Dej mi tu lopatku!" "Nedám!" "Dej ji sem! Jestli mi jí nedáš, tak s tebou nebudu kamarádit a Evička taky ne!" Jenže Evička klidně s uzurpátorem kamarádí. Je to k vzteku, je to k breku. Nepřipomíná vám to něco?
Zuzana Palečková
Vážená Okurková sezóno!
Taková banální, nudná věc! Tak všední! A přitom známka dobrého zdraví společnosti. Nám se však nedostává, kolikátou sezónu už?
Zuzana Palečková
Půjdu
Moc tomu nerozumím. Před volbami jsem úctyhodná občanka, po jejímž hlasu je sháňka, ale když se mi pak něco nelíbí, jsem pomatená naiva, co věří bludům. Asi nás na Letné bude víc... .
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 159
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x