Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Kirunou zavlála česká vlajka

9. 04. 2017 21:52:52
Dne 7.4. 2017 vylétla ze základny Švédské vesmírné korporace (SSC) do vesmíru raketa zkonstruovaná inženýry Airbusu. Projekt je organizován Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Vedle vlajek zúčastněných států vlaje i vlajka česká

Do projektu byla vybrána i kanadská univerzita McGill se svým programem hybridního plamenu a jeho využití. Kolikrát já to už slyšela, hybridní plamen! A pořád dost dobře nevím, co to vlastně je. Což je úplně jedno, hlavní je, že to ví náš Honzíček. Je to jeho vášeň a ta vlajka tam vlaje díky němu.

Pořád se nám ten kluk snažil něco o tom svém plameni objasňovat, ale, hlavně tedy já, jsem mu říkala, Honzíčku, prosím tě, nevysvětluj mi to, já tomu stejně nerozumím, hlavně, že vám to plápolá. A někdy to plápolalo víc, někdy míň, stálo to mnoho úsilí, odříkání a času. Kluk by už dávno mohl vydělávat jako mechanický inženýr, ale roky se potlouká v malinkých bytečcích a počítá každý dolar, poněvadž ten plamen mu učaroval. No jo, studenti a doktorandi, to jsou hlavy chytré se zadkem holým, to ví každý.

Život na univerzitě však skýtá mnohá potěšení. Hlavně z vlastního výzkumu, z té neuchopitelné akademické svobody, kde je člověk odpovědný sobě a druhům v bádání a někdy z těch pár peněz ze stáží a publikací. Jak ráda vzpomínám na to, kdy jsi mě pozval za mého zimního pobytu v Montrealu na večeři do korejské restaurace a pak do doktorandského klubu na whisky. Mrzlo až praštělo a my jsme se nocí zpívajíce potáceli do toho tvého minibytu v centru Montrealu. Přiznám se, nechala jsem protentokrát plavat mladou rodinku tvého bratra i s batoletem a naprosto nezodpovědně jsem v tom klubu řádila až do brzkých ranních hodin. Bylo mi pak sice dosti blbě, ale vzpomínám na to moc ráda.

Taky vzpomínám, jak jsme ti radili, nech už toho, už máš věk, usaď se, najdi si práci (a já myslela i holku), ten tvůj plamen, prosím tě, co to vlastně je (pravda, nechápem to moc dodnes), kam to povede, jakou to má budoucnost. No a vidíš, dneska u Kiruny vlaje i česká vlajka, poněvadž jsi tam ty, Honzíčku.

A my jsme v pátek, v 11.30, celá rodina, zůstali přilepeni na počítačích. Po letech se totiž měl "okotit" vesmírný program renomované univerzity McGill ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA), na němž se, asi docela významnou měrou, podílel i náš Honzíček.

A okotil. Bez dechu jsme pozorovali majestátný start rakety. Byli jsme předem upozorněni, že pokud se to z jakýchkoliv důvodů nepovede, bude zmařeno mnoho let práce a nakonec i peněz. Vždycky mě fascinoval ten pomalý, pro mě naprosto nepochopitelný rozjezd rakety z rampy a pak následné zrychlení. Tentokrát jsme byli jaksi osobně zainteresováni a můžu vám říct, sledovat tohle z přímého přenosu a něco o tom vědět, je věc docela jiná, než to vidět třeba ze zpráv. Byli jsme všichni napjati jak struny a čekali jsme, jestli se ještě něco na poslední chvíli nezhatí.

Honza nám pak popisoval, že v místnosti bylo přítomno asi sto lidí. Pokud by se jenom jeden nedostavil ve stanovený čas, celý projekt by byl okamžitě zastaven. Někdo zainteresovaný by se mohl třeba divit, ale už se na této základně vážně stalo, že jeden pán, politik jakýsi (žádné jiné profesi se tohle zatím nepodařilo) odjel ze základny i s ID kartou, kterou zapomněl při odchodu odevzdat (no co, někdo to vždycky zaplatí a tihle pánové nesou odpovědnost pouze politickou, na rozdíl od ostatních) a celý projekt se tehdy musel zastavit.

Nicméně teď se vše zdařilo. Raketa vylítla a bleskově zmizela v oblacích. Dosáhla výšky skoro sedm set kilometrů a pak se pomocí padáku snesla k zemi. Před letem zazněly sirény, a to bylo znamení, při kterém se všichni místní (okolo tisíce lidí), musí okamžitě schovat do krytů. V místnosti těch sto lidí napjatě sledovalo průběh. První začali jásat airbusovci, to byli zodpovědní za vzlet rakety. Pak, po dlouhých vteřinách, zařvali McGillovci (parta našeho Honzíčka, prosím). Plamen se rozvinul, jak všichni chtěli. Potom ječely doktorandky z biologie, jejich bakterie se taktéž chovaly způsobně a jak měly. Všechno se povedlo a nastalo všeobecné veselí a objímání.

"Já mu to závidím," řekl můj manžel a podezřele se mu leskly oči. Já jsem bulela celkem nepokrytě, ale ode mě se to už tak nějak čeká. Naše Zuzanka, toho času na prázdninách, jen mlčky koukala s očima plnýma slz na obrazovku, má bratry moc ráda, jsou to její vzory, a v koutku duše si určitě říká, počkejte, až já vynaleznu nějakou bakterii, třeba taky někam poletí. Nejstarší syn volal: "Viděli jste to?" (má nás tak trochu za internetové blbce). Děda přilít s rozčepýřenými vlasy, aby nic nezmeškal: "No to je úžasný, chápete to?" Vůbec, ale hlavně že to vylítlo, dědo.

"Tak kdy bude meeting ke shrnutí, neradi bychom se namazali před ním," pravil prý vážený profesor McGillský hned poté.

"Žádný meeting, jdem oslavovat všichni!" zařval airbusák.

Zatím jsme s Honzíkem ještě nemluvili, asi vyspává. A já mu to nebudu říkat, ale je mi vážně fuk, že mám staré auto a nejezdíme do daleka na dovolené. Sledovat vzlet rakety takhle osobně, to stojí za všechny prachy světa, to mi věřte!

PS: Kdyby nějaký vážený čtenář chtěl pochopit více, odkaz najdete v komentářích.

Autor: Zuzana Palečková | neděle 9.4.2017 21:52 | karma článku: 9.76 | přečteno: 249x

Další články blogera

Zuzana Palečková

Katolička ze mě už asi nebude

Asi mám hodně zkreslené představy o úloze katolické církve ve společnosti. Co se zdálo jako slibná budoucnost za pana arcibiskupa Tomáška se teď ztrácí v nedohlednu. Církev svoji budoucnost holt vidí někde úplně jinde...

19.11.2017 v 21:51 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 846 | Diskuse

Zuzana Palečková

Gentlemani k pohledání

Přihlášky všech prezidentských kandidátů sečteny, výběr ukončen, kampaň ještě ani pořádně nezačala a už tu máme první zádrhely, problémy a překvapení. Což vyvolává tušení hraničící s jistotou, že ještě bude hodně veselo.

12.11.2017 v 22:20 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 826 | Diskuse

Zuzana Palečková

Amerika first

A my hned za ní. Tolik vysmívané harašení dostalo názornou podobu ve formě obří hollywoodské aféry. No jo, Amerika. Ale co my Češi, věční posměváčkové, my zas jen muzikanti?

6.11.2017 v 0:51 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 492 | Diskuse

Zuzana Palečková

Jízda

Státní svátek může být pěkný den, tedy když si ho člověk užije s nejbližšími. To pak i lépe snáší to každoroční martyrium se státními vyznamenáními, kdy se vedle jmen zajisté úctyhodných objeví i ta, která národ dozajista rozdělí.

30.10.2017 v 0:23 | Karma článku: 6.52 | Přečteno: 251 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vyoral

Slušný (ne)populista Drahoš si až o den později všiml, že 17. 11. byli na pódiu jen tři

Jiří Drahoš jako jeden ze tří prezidentských kandidátů vystoupil 17. 11. na Festivale pro svobodu. M. Horáček nebyl přes eminentní zájem na pódium puštěn. O den později se Drahoš na FB bezelstně vyjádřil k nespravedlnosti. PRules?

21.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 35.68 | Přečteno: 1199 | Diskuse

Karel Trčálek

Agentura na podporu a řízení sportu, nový Babišův penězovod

Politické garnitury přicházejí a odcházejí, ale penězovody zůstávají, maximálně mění svoje názvy. Jako například chystaná Agentura na podporu a řízení sportu, kterou bude ovládat Babiš, pardon hnutí ANO

21.11.2017 v 10:23 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 361 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Za trestný čin uspořádejte grázlům hostinu

O vyspělosti našeho soudního systému jsem si zevrubně zapřemýšlela, když do domku maminky mého kamaráda vnikl grázl a pobodal starou paní nožem na koberce.

21.11.2017 v 9:45 | Karma článku: 22.16 | Přečteno: 785 | Diskuse

Karol Wild

Kauza Čapí hnízdo

Našel jsem si na internetu článek o Čapím hnízdě. Je jich tam víc, ale našel jsem si takový, kde se o „případu“ píše nejvíc.

21.11.2017 v 9:24 | Karma článku: 32.57 | Přečteno: 871 | Diskuse

Karel Ryšán

Kde jsou všichni ateisté?

Jestli očekáváte nějaký vědecký rozbor, tak nečtěte. Shromáždil jsem jen dostupné výroky z nejbližšího okolí. Tedy i z rozhlasu a televize. Takže ani nemusí být relevantní. Možná to je jen nesprávný výklad hovorové češtiny.

21.11.2017 v 8:55 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 13.18 Průměrná čtenost 980

Jsem Zuzana Palečková. Jsem dcera, manželka, máma, maman půlky Gabonu, tchýně gabonská, babička Čechogabončete a mám touhu se tak trochu vyjádřit



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.