Chce to mezi lidi, pánové!

Alespoň občas si vyjít mezi lid obecný, to už prý praktikoval i císař Josef ku prospěchu svému i své říše. Možná by stálo za to, zkusit ho napodobit. Politici by si tak mohli ušetřit leckterá překvapení...

Tuhle nás zase vyprovodili z vlaku v Radotíně, že prý nějaká porucha na trati a dopravte se do Prahy, jak chcete, rychlík tady nezastaví a náhradní autobus nevypravíme. Všichni cestující toužící po Smíchově se tedy sebrali a zamířili na nejbližší zastávku autobusu linkového. Zrovna nám ujel, takže jsme si tam celkem pobyli.

Samozřejmě že jsme všichni nadávali, ale zpětně viděno, vůbec to nebyl promarněný čas. Od stížností na České dráhy jsme celkem rychle přešli na všeobecný šlendrián, zkrátka na fungování státu. Musím uznat, všichni jsme byli docela pěkně oblečeni, rozhodně ne podvyživení a nikomu nešlo kvůli zpoždění o život. Nicméně ke spokojenosti daleko. Co člověk, to nějaký problém, nespravedlnost, nelogičnost úředních postupů, jimž se však člověk těžko brání.

Vzpomněla jsem si na to, když jsem sledovala přímý přenos ze sjezdu sociální demokracie. V kandidátských projevech se hodně namluvilo, naslibovalo a navzpomínalo na původní poslání strany, jež se však během času jaksi vytratilo. Uchazeči o nejvyšší post se chystají vyrazit mezi lid, vysvětlovat, diskutovat, zdanit velký kapitál, radit, podporovat, rozdávat. Spousta nápadů a nové energie.  Jenom mi to všechno připadalo tak trochu mimo mísu.

Na sjezdech se vždycky mluví o matkách samoživitelkách, o důchodcích, o sirotcích, o živnostnících.  O tom, co všechno se pro ně musí udělat a dosud nedělá. Jako by sociální demokracie nikdy v žádné vládě nebyla a teď se strašně diví, co že se to vlastně ve státě děje.

Měla bych pro sociální demokraty praktickou radu. Až dosjezdují a usadí se ve svých funkcích, ať už stranických či možná vládních, mohli by aspoň na chvíli opustit své pohodlné sesle a jít si třeba někdy stoupnout na nějakou zastávku, nejlépe v době výluky. Tam se toho dozvědí! Řekla bych, že mnohem víc, než na nějaké schůzi.

A když se tak dívám po našem politickém spektru, prospělo by to každé straně. A nám všem.